MAEVIA

Jak kočár na dlážděné cestě zpomalil, objevila se přede mnou brána mého sídla. Čekala jsem, že po návratu najdu klid.

Místo toho na vnějším nádvoří někdo čekal.

Tiber.

K vozu se nepřiblížil hned. Zůstal nehybně stát poblíž hlavní cesty, zatímco kočí zastavil a otevřel dvířka.

Opatrně jsem sestoupila.

„Našel jsi to místo rychle,“ řekla jsem.

„Tohle sídlo znám už celá léta.“

„To nevysvětluje,