TORIN

Zůstal jsem na střeše. Studený vzduch se mi opíral do kůže, zatímco bojovníci předvoje drželi Vanyu na místě. Neudělal jsem ani krok blíž.

Zůstal jsem stát tam, kde jsem byl, pozorně jsem ji sledoval a měřil každou změnu v jejím výrazu po tom, co jsem právě přiznal.

Její dech byl nerovnoměrný, ale oči měla bystré. Nebyla zlomená. Přemýšlela.

Už jen to stačilo k tomu, aby si udržela mou plnou