MAEVIA

Válečný kočár se rychle řítil po lesní cestě a kola narážela do nerovného terénu s prudkými otřesy, které se rozléhaly dřevěnou konstrukcí. Seděla jsem naproti Daneovi, zády přitisknutá k sedadlu, a snažila se uklidnit svůj dech.

Ruce se mi stále třásly.

Vzpomínka na pevnostní zeď mě odmítala opustit. Vítr, ta výška a okamžik, kdy mé prsty pustily žebřík, se mi v ostrých záblescích neustále