MAEVIA

Mlha před Ateliérem kronikářských run se ještě nezvedla, když jsem poznala postavu stojící u brány.

„Dane?“

To jméno mi vyklouzlo z úst dřív, než jsem se stihla zarazit.

Pospíšila jsem si k němu po kamenném chodníku, v rukou stále ještě teplý chléb a mléčný čaj. Zblízka jsem si okamžitě všimla ztuhlosti v jeho postoji.

„Neměla bys tu být takhle brzy,“ řekl Dane tiše.

Teprve pak jsem pod ruk