MAEVIA

Beze slova jsem následovala sluhu zadními kamennými chodbami pevnosti Moonhall.

Byla to tišší cesta než přes hlavní sál, osvětlená pouze úzkými nástěnnými loučemi, které podél zdí vrhaly dlouhé stíny. Každý krok se mi pod nohama slabě rozléhal a dával mi dostatek času na to, abych uklidnila dech a připravila se na to, co mě čeká.

Tohle předvolání nemělo sloužit k diskuzi. Ve chvíli, kdy jsm