MAEVIA

Zůstala jsem sedět u lucerny v komnatě ještě dlouho poté, co se všichni ostatní uložili k neklidnému tichu. Ruce jsem měla stále pevně sevřené kolem matčina dopisu, protože s každým dalším čtením mi každá jeho řádka připadala těžší.

Papír už stářím na okrajích změkl. Přesto jsem stále poznávala pečlivý způsob, jímž matka vykreslovala své písmo.

„Maevio, pokud se k tobě tento dopis někdy dos