MAEVIA

Odešla jsem ještě před východem slunce; Vanya kráčela po úzké lesní cestě několik kroků přede mnou. Ticho mezi námi působilo nuceně a každý instinkt ve mně varoval, že důvěřovat jí je stále nebezpečné.

Neustále se ohlížela přes rameno a upravovala si kapuci přes vlasy. Ten pohyb mě znepokojoval, protože působila nervózně způsobem, jaký jsem u ní ještě neviděla.

„Řekla jsi, že Clara je tady,