„Moc se omlouvám, slečno Bennettová. To bylo… to ta síť,“ omlouvala se chůva. „Promiňte, že jsem vám přidělala starosti. Prosím, nebojte se, děti jsou tady se mnou a jsou v pořádku.“

„Opravdu?“

„Bohužel se mi rozbil fotoaparát v telefonu, když jsem si s ním nechala hrát Hazel. A-ale můžu vám je dát k telefonu, abyste si popovídali.“

„Prosím, udělejte to, chůvo.“ Do Claryna srdce se vrátila naděje