Otevřel dveře, vstoupil do pokoje a našel matku sedět na posteli, jak si kapesníkem utírá slzami smáčenou tvář.

„Co tady děláš?“ Vivian na něj vrhla nepřátelský pohled. „Prostě mě nech na pokoji.“

Dominic se posadil vedle ní. „No tak, mami. Neměla bys z toho být smutná.“

„A proč bych neměla?“ zamumlala Vivian. „Celé roky jsem toužila po vnoučatech. Teď, když jsou konečně tady, mě o ně chceš připra