Odtáhnu pohled od jeho škádlivého úsměvu a v hrudi ucítím náhlé, nebezpečné zachvění. Obličej mi zalije horko. Přinutím se k nenápadnému odkašlání, abych svou reakci zamaskovala. Musím se vrátit k práci, než udělám nějakou hloupost – třeba než nahlas přiznám, že chci, aby na svou misi zapomněl.

„Musím pracovat,“ řeknu mu a otočím se na patě.

Směnu začínám za přední pokladnou. Na sobotní dopoledne