Proč to tak je, že pokus usnout o samotě, i když Caspian leží jen kousek dál na chodbě, mě naplňuje skoro stejnou úzkostí, jako když je celý den pryč? Možná je to prostě tím, že když tu ležím potmě sama, není tu nic jiného, co by mě rozptýlilo. Dokonce i Vexe, který je stočený u mých kolen a vytrvale přede, teď mé smysly sotva vnímají. Kvůli našemu poutu vím naprosto přesně, kde Caspian je. Jeho p