Zdá se, že mé slzy jsou přesně to, co Winston očekával. Ani na okamžik nezaváhá, sevře mě v obrovském medvědím objetí a nechá mě zabořit tvář do svého ramene a smáčet mu košili slzami. Nežádá po mně, abych mluvila, ani mi neříká, že to bude dobré. Jen mě nechá plakat. Když mi konečně dojdou slzy, odtáhnu se od něj a schoulím se do rohu pohovky. Oči mám bolavé a z nosu mi teče. Winston na chvíli od