O několik hodin později se zhluboka nadechnu, zatímco stojím na okraji plošiny a hledím dolů do inkoustově modrých hlubin Granitu. Voda působí klamně klidně, hladina je až příliš nehybná, ale já vím své. Pod tou poklidnou fasádou se skrývá labyrint zrádných proudů, ostrých skalisek a tvorů, vedle nichž noční můry blednou závistí.

Vedle mě si Simon upravuje výstroj, tvář vážnou, jak všechno dvakrát