Leon vejde do baru dřív, než Kenji stihne vůbec dokončit větu. Tep mi okamžitě vyskočí, ruka mi bezděčně sjede po stole, abych zakryla plány, nad nimiž jsme celé minuty hloubali. Vykouzlím na tváři nucený úsměv a pokouším se tvářit nenuceně.

„Zase ahoj,“ utrousí Leon s omluvným úsměvem. „Promiňte, že vás ruším, ale vzpomněl jsem si na něco, co by vás mohlo zajímat.“

Kenji, který po svém nedávném t