Chvíli na něj hledím a srdce mi tluče o žebra. Pak si s neochotným povzdechem o krok ustoupím a vytlačím slabý úsměv. „Fajn. Ale jestli se v tomhle pleteš, vyhrazuji si právo říct: ‚Já ti to říkala.‘“

Rty se mu zkroutí do nepatrného náznaku úsměvu. „Jak si přeješ.“

Pak se jeho ústa znovu přitisknou k mým a já cítím, jak se i poslední zbytky racionálního uvažování začínají rozplývat.

Surge líbá ste