Zahnu za roh a stanu tváří v tvář krakenovi; v tu chvíli jako bych přimrzla k zemi.

Zatají se mi dech. Ta stvůra je obrovská, chapadla se jí rozpínají do všech stran jako zmítající se údy z noční můry.

Jedno z ostnatých chapadel se stáčí dolů, téměř se dotýká podlahy a jeho zvrásněný povrch je propracovaný do takových detailů, až působí živě. Ze zevlující tlamy vyvstávají zubaté tesáky a nad ní se