Když Maeva konečně dorazila k masivním dřevěným vratům Vladařských stájí, z úst jí v mrazivém vzduchu stoupaly obláčky páry. Surový skovgardský vítr jí už stačil otupit prsty až na kost a podlitiny z pádu pulzovaly tupou, neústupnou bolestí. Poblíž vchodu na ni čekal Aldous. Měl na sobě zbrusu nový magický hábit, jehož tmavá látka ostře kontrastovala s nekonečnými závějemi sněhu. V rukou držel kož