Vítr stále dul a probudil Zaela.

„Maličká!“ vykřikl Zael.

Přistoupil k Maevě a položil jí ruce na ramena. „Čas vstávat!“

Maeva se zamračila. „Cože?“

„Maličká, vstávej. Musíme vyrazit!“

Ona spala?

Když Zael Maevu probudil, téměř svítalo. Zápěstí i kotníky měla pevně svázané provazem.

Rozhlédla se po táboře a čekala, že uvidí Vědmu.

„Kde je ta žena?“ zeptala se Maeva.

Zael nakrčil čelo. „Jaká žena?“