Usmál se. „Jsem v pořádku. Když pojedeš pořád rovně, nakonec dorazíš do vesnice – k Vodnímu klanu. Náčelník klanu ti pomůže.“

„Pojď se mnou!“ prosila Maeva.

„Vzpomínej na mě, drahoušku! To je vše, co po tobě žádám.“

Zael předstoupil před svého koně. Přitiskl své čelo k jeho čelu. „Zefyre, teď patříš Maevě. Chraň ji, jako jsi chránil mě,“ řekl Zael a hladil přitom koně.

Zael zvedl tvář, rty sevřené