Kaelen hlasitě zavrčel. „O kom to mluvíš a co ti udělal?“

Uvědomila si, co řekla, a propukla v pláč. „Tak moc mě to mrzí. Strašně moc. Prosím… ne…“

Kaelen ji vzal do náruče a posadil se s ní na postel. „U mě jsi v bezpečí. Navždy.“

„Nejsem. Naplácal jsi mi. Jsi stejný jako on…“ Nevěděla, proč mu tyhle strašné věci pořád říká.

V očích se mu zaleskly slzy. „Neuplyne jediný den, kdy bych nelitoval, ž