Zadívala se mu do očí. „Nevybíjej si zlost na Faneovi a Jaceovi za něco, za co můžu já. Do té chodby bych vešla v každém případě.“ Otočila se na patě. „Budu v našem pokoji. Víš, co máš dělat,“ pronesla, než zamířila nahoru po schodech.

Kráčela klidně, prsty pevně svírala popruh své brašny. Věděla, že by ji Kaelen nikdy nepotrestal, ale nemohla dopustit, aby byl nespravedlivý k dvojčatům, když nic