Schylovalo se k večeru. Uličkou se linula lákavá vůně vařené rýže a zeleniny.

Valerie Hodgesová svírala v náručí knihu a lehkým krokem zahnula do uličky.

V uličce se na ni usmála starší žena s vlasy bílými jako poprašek křídy. „Ahoj, děvenko. Už ses vrátila z doučování?“

„Ano!“ lehce přikývla a usmála se. „Už jste večeřela, paní Mabelová?“

„Ano, už ano.“ Stará paní obdivovala tuto krásnou mladou d