„Je mi jedno, kdo jsi, zabiju tě!“

Giiny oči zaplavila bezbřehá nenávist. Na povrchu její kůže vyrašily nesčetné stříbrné ostny a z hrdla se jí vydral hromový řev. Stačilo pouhé lusknutí prstů a podlahu i zdi provrtaly drobné, leč hluboké otvory.

Kaelen pohlédl na zmutovanou bytost před sebou a lehce se zamračil: „Tímhle zjevem bys mi vyděsila mou malou holčičku.“

Pak sevřel pěst, pootočil se v bo