Kapitola 46.

Pohled Genevieve

Obočí se mi stáhlo a já tiše popotáhla, jak jsem pomalu vyplouvala z hlubokého spánku.

Cítila jsem ho. Jeho vůně mi zcela omámila chřípí.

Pomalu jsem otevřela oči a naskytl se mi pohled na pana Danteho.

Ležel na pravém boku, loktem se opíral o matraci a dlaní si podpíral tvář.

Na rtech mu hrál jemný úsměv a pak tiše zašeptal:

„Dobré ráno, princezno. Vyspala ses dobře?