„Manžílku, nemůžeme tu ještě chvilku zůstat?“ Valerie běžela za Declanem a začala loudit. „Kde je ta paní ze včerejška? Viděla jsem, jak tě objímá. Můžeš zařídit, aby tě už žádná jiná neobjímala? Objímat tě smím jenom já.“

Když to Declan uslyšel, na vteřinu se zastavil a střelil po ní pohledem.

Jak mě vůbec mohlo napadnout, že je to ta drzá ženská z parku? Musel jsem přijít o rozum.

Zavrtěl hlavou