**VINCENZO**

„Aha – a postarej se, aby Damian Navarro pochopil jednu věc,“ řeknu těsně předtím, než vezmu za kliku. Hlas mám klidný, ale jeho ostří by dokázalo řezat sklo.

„Já se nedělím. Ani o ženy. Ani o moc. Ani o to, co je moje.“

Pak se otočím na patě a vyjdu ven, mužův čerstvý křik se nese za mnou a jako zvrácená symfonie mě provází chodbou.

Navzdory tomu, co si o mně svět šeptá, nejsem zbav