**CAMILLA**

Probudilo mě trhnutí, jak se mnou někdo zatřásl. Víčka se mi zvedala pomalu a těžce jako olovo.

První, co jsem zaznamenala, byla tma, narušovaná jen kalnou jantarovou září pronikající okny, která vrhala dlouhé stíny na chladné betonové zdi něčeho, co vypadalo jako podzemní parkoviště.

Zmatek na mně visel jako mlha, těžký a matoucí. Můj otupělý pohled se přesunul k postavě, která se na