**CAMILLA**

Vincenzo pomalu vstal – stál na okraji postele.

Dívala jsem se – ztuhlá, srdce mi bušilo do žeber – neschopná odtrhnout zrak, když sáhl po lemu své černé košile.

Přetáhl si ji přes hlavu jedním plynulým, nespěšným pohybem, svaly pod opálenou kůží se mu napjaly a zavlnily: široká ramena se pohnula, vyrýsovaná hruď se zvedala s každým kontrolovaným nádechem a pevné linie břišních svalů s