**VINCENZO**

Nadzvedla boky – jen ten drobný, instinktivní pohyb – a já vklouzl hlouběji, poslední zlomek centimetru dosedl na své místo, až jsem byl zanořený až po kořen.

Do prdele.

Zvuk, který se mi vydral z hrdla, byl hluboký, hrdelní, téměř zavrčení – vibroval přímo skrz mou hruď do její, jak se její těsné, vlhké teplo kolem mě sevřelo jako pěst.

Každý třaslavý záškub dojil mé péro, vytahoval