**VINCENZO**

Hledím na svou spící ženu.

Camilla je konečně v klidu – stočená na boku čelem ke mně, tmavé řasy rozprostřené na rozpálených tvářích, rty mírně pootevřené v pomalém, pravidelném dechu.

Vypadá zničeně. Křehce.

Pokojně způsobem, jaký si nikdy nedovolí, když je vzhůru a bojuje se mnou zuby nehty.

Uchechtnu se –

Může mnou pohrdat, jak jen chce.

Může mě nenávidět, proklínat, namlouvat si,