POHLED VALERIE

Hodiny v tréninkové místnosti se už dávno slily v beztvarou změť čísel. Hodiny? Minuty? Na čase nezáleželo – záleželo jen na pálení ve svalech, na tupé bolesti sedřených kloubů a na tom, jak mé plíce křičely po vzduchu, kterého se jim nedostávalo.

Každý direkt v sobě nesl Daphnin úšklebek: „Nestojíš ani za tu námahu.“

Každý hák v sobě nesl Gaelův jed: „Nikdy jsi nic neznamenala.“

Bi