VALERIIN POHLED

Druhý den ráno působila vila až příliš světle a vesele na to, jak těžké mé tělo stále bylo.

Slunce dopadalo v šikmých zlatavých pruzích do jídelny a odráželo se od stříbrných příborů a porcelánových talířů – a jedné nápadně prázdné židle.

Gaelovy.

Jeho nepřítomnost měla být úlevou – po včerejším lehkomyslném koketování s pokušením bylo setkání s jeho očima nad toastem a čajem to po