POHLED VALERIE

Declanovo sevření nebylo hrubé, ale pevné, neústupné.

Po tváři mu stékaly kapky deště, takže bylo těžké číst v jeho výrazu. Pro jednou však měl v očích cosi měkčího – váhání, možná dokonce lítost.

„Odvezu tě domů,“ řekl prostě.

Ta nabídka mě ohromila víc než matčina facka, víc než Daphneino obvinění. Na chvíli jsem na něj jen zírala a mrkáním zaháněla vodu z řas.

V hrudi se mi cosi