POHLED VALERIE

V okamžiku, kdy na něm utkvěl můj pohled, se dobrá nálada, o niž jsem tak těžce bojovala, rozlétla jako vyplašení ptáci.

Bylo až kruté, jak rychle se lehkost v mé hrudi vytratila.

Vteřinu předtím jsem k sobě tiskla vzpomínku na Lucase a představovala si, jak by zněl jeho smích, kdyby tu byl se mnou, a v další chvíli – tu byl Gael.

Kromě toho směšného opileckého telefonátu a krátkého