POHLED DAPHNE

„Alfo Richarde,“ pozdravila Val se zdvořilým úsměvem a její oči zvědavě přelétaly mezi námi. „Mohu vám s něčím pomoci?“

Věděla jsem, že bych měla uvolnit ramena a zahnat ten zděšený výraz ve tváři, ale měla jsem plné ruce práce s tím, aby mi srdce nevyskočilo z hrudi.

„Ale ne,“ odpověděl ten povědomý hlas a v jeho zdvořilosti zaznívalo pobavení. „Jen jsem si říkal, že poznávám vaši…