DORIANŮV POHLED

Páteř se mi instinktivně napjala.

V uších mi hučelo. V hrudi mi dunělo. Ty dva pocity do sebe narážely, hlasité a neúprosné. Přes ten hluk jsem stěží dokázal přemýšlet.

Vnímal jsem tiché chvění motoru běžícího na volnoběh, viděl tlumený kužel předních světel rozlévající se po příjezdové cestě, ale mé myšlenky byly na hony vzdálené přítomnosti.

Rozletěly se zpátky v čase – celé roky