POHLED VALERIE

Na okamžik všechno utichlo. Noc. Můj tep. Můj dech.

V uších mi znělo pronikavé, vysoké pískání. Přehlušilo naprosto všechno – až na dvě slova, která se opakovala stále dokola v rozmezí jediného nádechu. To pouto.

Pouto. Pouto. Pouto.

„Kašlu na to.“

Otočila jsem se na patě, ale udělala jsem sotva krok, když po mně Gael natáhl ruku a chytil mě za zápěstí – ne hrubě, ale dost pevně na