POHLED DORIANA

Nespala jsem už dva dny.

Ne že by to na mně někdo poznal; postupem času jsem se naučil vyčerpání dokonale maskovat a skrývat ho za nacvičenou masku.

Když jsem ale uviděl Val stát na okraji tábořiště, jak při pohledu na mě šokem ztuhla, věděl jsem, že žádná míra vyrovnanosti nedokáže zakrýt to, co jsem měl vepsané ve tváři.

Byla teď mezi námi ta zeď; cítil jsem ji stejně jistě jako ž