POHLED VALERIE

Tessa na mě čekala na schodech verandy, když jsem se vrátila domů.

„Takže,“ začala ležérním tónem, který vůbec neodpovídal tíze dnešního rána, jakmile jsem k ní vykročila, „předání jsi přežila.“ Rozpřáhla paže. „Jak to zvládlo tvoje srdce?“

Tiše jsem se zasmála, chvějící se mezi úlevou a doznívající úzkostí, vklouzla do jejího objetí a opřela si hlavu o její rameno. „V celku, myslím