Spencer, plně v roli, přecházel neklidně zahradou a čelo měl svraštělé starostí.

Vtom kamera zvolna sjela k hloubce chodby.

Ranním oparem mlhy pomalu vystupovala postava oděná v prostém modrošedém rouchu.

Vivica kráčela klidným, nespěšným krokem a obklopovalo ji cosi až nadpozemského. Oči měla sklopené a dlouhé řasy vrhaly na bledé líce jemné stíny. Látka jejího šatu hladila zem tak lehce, že nevy