Když zaznělo její jméno, Stellu to zcela zaskočilo. Vymrštila se ze sedadla, jako by do ní uhodil elektrický proud. „A-ano, pane Navarro,“ vykoktala.

Desky s notami svírala tak křečovitě, až jí zbělely klouby na prstech, a nejistým krokem zamířila k pódiu. Když došla ke křídlu, zhluboka se nadechla a posadila se.

Nezačala hrát hned. Místo toho si osahala klávesy a přejela několik stupnic, aby si z