Brielle přistoupila k Vivice a rty se jí zvlnily do mírného, vybraného úsměvu. Hlas nasadila tak akorát – dost jasný na to, aby ho všichni kolem zaslechli, ale ne tak hlasitý, aby působil okatě.

Brielle tiše pronesla: „Vivico, daří se ti v poslední době dobře?“ Tón měla vřelý, takřka sesterský, ale v pozadí zazníval náznak zvědavosti.

Jakmile její slova dozněla, hlouček kolem začal šeptat a vyměňo