„Myslela jsem, že mě šálí zrak!“ vyhrkla Hazel.

Přistoupila k Vivice, sjela ji pohledem od hlavy k patě a oči se jí rozzářily. „Dneska ti to neuvěřitelně sekne! Ale ty jsi vlastně nádherná pořád.“

Vivica se na ni podívala a na rtech se jí mihl nepatrný úsměv.

„Vybírala mi je máma,“ odpověděla.

Hazel zamrkala. „Tvoje máma má skvělý vkus!“

Zvedla zrak, zachytila pohled muže po Vivicině boku a vesele