NINA

„Nadio!“ zavolala jsem za ní, když mířila ven z přednáškového sálu.

„Nadio!“ křikla jsem znovu, ale ona nezastavovala. Popadla jsem tašku a rozběhla se za ní.

„Nadio!“ Zastavila jsem se před ní s úsměvem na rtech a ona si vytáhla sluchátka z uší.

„Ahoj, Nino,“ oslovila mě tiše.

„Ahoj,“ odpověděla jsem a popadala dech.

„Děje se něco?“ zeptala se. Zavrtěla jsem hlavou a pak pokrčila rameny.

„Pr