NINA

Ocitla jsem se uprostřed pole. Rozhlédla jsem se kolem sebe a neviděla nic než poměrně vysokou zelenou trávu, která se táhla tak daleko, kam až mé oko dohlédlo.

Chtěla jsem na někoho zavolat nebo se alespoň pohnout, ale zjistila jsem, že ze sebe nedokážu vypravit ani slovo a z místa, kde jsem stála, se nehnu ani o píď.

„Nino,“ ozval se za mnou hlas, a když jsem otočila hlavu doprava, uviděla