MAGNUS THORNE

Všechno bylo v troskách. Hlava mi třeštila. Srdce mě bolelo a pěsti jsem měl pevně zaťaté.

Stál jsem na balkoně s výrazem naprosté beznaděje ve tváři. Ne, do prdele, nebyl jsem bez naděje. Získám Ninu zpátky. Byla moje a já byl její. A ani tohle nás navždy nerozdělí.

„Do prdele!“ zaklel jsem a mrštil sklenicí piva, kterou jsem držel v ruce, proti zdi.

„Ty parchante!“ zařval jsem na s