MARCELLA

„Díváš se na mě, jako by to bylo naposledy, co mě vidíš,“ uchechtl se Magnus, ale mně to vtipné nepřipadalo.

Nic z toho nebylo vtipné.

Máma už byla na domluveném místě a Magnus odcházel, aby se s ní setkal.

Zvedla jsem jeho zbraň a podala mu ji.

„Děkuji, lásko,“ políbil mě.

„Magnusi, musíš se vrátit živý,“ řekla jsem mu.

„Vždycky se vrátím. A postarám se, aby byla v bezpečí i tvoje máma.