Giselle vystoupila z taxíku, několik vteřin si prohlížela kavárnu a pak se vydala k jejím dveřím.

Nikdy by ji nenapadlo, že se nakonec bude muset spokojit s takovou prací. Vešla dovnitř a sebevědomě zamířila k pultu.

„Dobrý den,“ usmála se na slečnu za pokladnou.

„Dobrý den, co si dáte?“ zeptala se dívka s milým úsměvem.

„Ne, já si nic nedám. Jsem Giselle Laurentová a jdu...“

„Kvůli té práci? Ano,