„Noro, počkej přece!“

Poté co Nora vyprovodila Gemmu pohledem, chtěla zamířit přímo k člověku, který tam číhal.

Vtom na ni zezadu někdo udýchaně zavolal.

Nora ten hlas poznala. Výraz jí ztvrdl a šla dál, aniž by odpověděla.

Dotyčná však spěšně přeběhla dopředu, aby jí zastoupila cestu. „Vždyť jsi mě jasně slyšela. Proč se aspoň na vteřinu nezastavíš?“

Dokonce si při těch slovech dupla, skoro jako