POHLED ROWAN

Do střešního apartmánu se vracíme jako v mrákotách.

Ten prostor teď působí jinak. Možná lehčeji.

Jako by tíha všeho, co na nás dosud doléhalo, o něco polevila a nechala místo pro cosi, co by mohlo být nadějí.

Vance mizí v ložnici, aby se převlékl, a já bezděčně přecházím k oknu a dívám se na horské panorama, které mi za těch několik posledních dní tak důvěrně známé.

Zbývá nám jeden de